NION- Jasan

Starověké Irsko bylo tvořeno pěti provinciemi: na severu se rozkládala provincie Ulster, na východě Leinster, na jihu Munster, na západě Connacht a v centru Meath. Toto dělení odpovídalo pěti posvátným směrům irských Keltů. Každý směr měl své specitické vlastnosti.

Sever byl směr boje (cath) a jeho energie byla spojena se spory, pýchou, válkou, násilným podrobováním, útoky a přepadáním.

Východ byl prosperity (bláth). Jeho energie byla energií domova, včelařství, hojnosti, krásných šatů, umění, pohostinnosti, soutěží, ušlechtilosti, vznešenosti a dobrých mravů.

Na jihu sídlila hudba (séis) a všechny krásné a poetické věci- vodopády, velká setkání, jemná moudrost, čest, vědomosti všeho druhu, vzdělanost, hra fidchell (podobná šachům), poezie, skromnost a ušlechtilost.

Západní směr byl směr vzdělávání (fis), vědy, uchovávání historie, příběhů, výmluvnosti, spolků, soudcovství, učení a  hojnosti.

Mystický střed byl směr posvátného panování a duchovní vlády. V centru sídlila energie královské hodnosti, správcovství, důstojnosti, dobré pověsti, prosperity, vozatajství, válečnictví, uměleckého mistrovství, medivony, piva, úrody a vítězství.

V mystické centrální provincii ležela dvě posvátná střediská vlády: královské sídlo Tara a pohorek Uisneach, centrum druidů a domov věčného ohně archdruidova. Tara a Uisneach byly "dvě ledviny" Irska a byly odrazem věčného páru- vládce a jeho druida.

Žádný vládce nemohl fungovat bez druida po svém boku. Druidové byli správci zákona, nosili v hlavě všechny zákonné precedenty a bez nich by žádný král-bojovník nemohl učinit kvalifikovaný rozsudek.

Existovalo také pět posvátných Stromů 1, které byly podle všeho obrazem pěti posvátných směrů. Byly to jasan z Tortu, tis z Ross, dub z Mugny, jasan z Daithi a jasan z Uisneachu. Každý z těchto stromů byl posvátním stromem (bille) dané oblasti. Byl symbolem místní hrdosti a nejhorší věc, kterou mohl nepřítel království spáchat, bylo setnout posvátný strom kmenového území. Tři z pěti posvátných stromů byly jasany, z čehož je patrné, jak velkou duchovní moc a energii tento strom má.

 

Síla jasanu se odráží i v jeho praktickém použití. Ve starověké Evropě se používalo jeho dřevo na výrobu oštěpů, luků a domácích řemeslných výrobků. Raý indoevropský výraz pro jasan, os, znamená v různých evropských jazycích oštěp, kopí, harpunu či bodec.

Folkloristika tohoto nanejvýš užitečného stromu je opravdu bohatá. Podle řecké mytologie stvořil Zeus člověka z jasanu, Yggdrasil2 byl vesmírný jasan, na kterém po devět dnů visel bůh Ódin, aby objevil runy.

 

 

 

 

 

1 "Eó Mugna" symbolizuje statný dub, jehož kořeny sahají až do posvátné Connianské studny. Strom stojí na místě, kde pramení řeka Shannon a které je zdrojem vší moudrosti. Symbolizuje ducha Mugny a posvátné studny, která je podle legendy zdrojem veškeré hudby. "Totrat" je strom spojovaný s čarodějnictvím. "Eó Rossa" je tis, strom, který v sobě podle Keltů spojuje sílu smrti a zkázy se silou  znovuzrození. "Craob Uisnig" je keltský název pro jasan, který byl podle keltských legend zdrojem sváru. "Craog Daithi" je strom básníků; byl podle keltské mytologie posledním padlým stromem v legendárním lese.

2 Yggdrasil je v severské mytologii vesmírný strom, jenž prorůstá všemi devíti světy. Jedná se o jasan, jehož tři kořeny dosahují ke třem pramenům (studním): Pramen osudu je v Ásgardu; hlídají ho tři dísy, Normy, které prezentují minulost (Urd), současnost (Verdandi) a budoucnost (Skuld). Pramen moudrosti se nachází v Jotunheimu, zemi, kde žijí obři z jinovatky. Hlída ho rádce bohů Mími. Pramen vod, hlídaný zlým drakme Nidhöggem, je v Nilfeimu. Pramení z něj všechny řeky tekoucí do moře.

Koruna Yggdrasilu se rozprostírá nad všemi světy. Na vrcholu sedí obrovský orel, který vše pozoruje. Mezi jeho očima sedí jestřáb, jehož mocná křídla způsobují, že nad světy duje vítr. Mezi moudrým orlem a zlým drakem u kořene stromu pobíhá veverka Ratatosk, symbol sváru. Nosí zprávy, ale také rozdmýchává hádky a nepřátelství mezi orlem v koruně a drakem u kořenů.

S jasanem Yggdrasilem je úzce spojen nejvyšší severský bůh Ódin. Přivazoval u jeho kmene svého koně Sleipnira, protože jiný strom by ho neudržel. Z jeho dřeva vyrobil svůj zázračný oštěp Gungnir. Ódin obětoval sám sebe, aby získal tajemství run, symbolu moudrosti: po devět dní a nocí trpěl zavěšen na kmeni Yggdrasilu probodnutý svým oštěpem Gungnirem.

Strom nikdy neodepře stín... ani tomu, kdo ho přišel porazit.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode