Malý lexikon pověr

Abrakadabra

Je veskrze pozoruhodné, že z nesčetných kouzelnických formulí, které přežily dřívější časy, zrovna tato jako téměř jediná zůstala běžná i každému dítěti. Přitom se nevyznačuje ničím zvláštním a rozhodně neplatí za mocnější a účinnější než jiná zaklínání. O jejím původu a významu není známo nic určitého. Zatímco na jedné straně se dočteme, že je doložena už okolo roku 200 po Kristu a že pochází z pozdní latiny... Věří se na druhé straně, že Abrakadabra je odovozeno od božího jména "Abraxas", anebo že neznamená vůbec nic. A nakonec je tady i tvrzení, že toto slovo je balkánského původu, prý přišlo do módy v 16. století a lze je překládat jako "rmut a dým". Všechna mínění se ovšem shodují v tom, že má jít o magické slovo, o nanejvýš účinnou kouzelnou formuli, která bývala nasazena proti horečce i bolení zubů. Za tímto účelem bylo toto slovo psáno na ceduli tak, aby vznikl trojúhelník:

ABRAKADABRA

BKADADABR

RAKADAB

AKADA

KAD

A

Nakonec byl papír složen tak, aby nápis zůstal skryt, pak byl nití prošit křížem a nošen zavěšen na krku nad srdeční krajinou. Zvláště působivé účinky se měly ale dostavit, jestliže bylo kouzlo devátého dne po použití vrženo mlčky před východem slunce do vody tekoucí na východ.

 

Adventní týdny

Toto slovo odvozené z latinského slovesa adventire (přicházet) se vztahuje přirozeně k příchodu a narození Ježíše a tím ke vzniku křesťanství. S těmito týdny před svátkem světel, který křesťané nazývají vánoce, jsou však spojeny mnohem starší náboženské představy, které jsou těsně spjaty se zimním slunovratem připadajícím na toto období. V nejtemnějších nocích roku mají být podle staré víry duchové všeho druhu obzvláště aktivní- a to hlavně vždy ve čtvrtek. Na cestách jsou kupříkladu dřevěné panenky, ohniví muži, bludičky, skřítci a divocí lovci. Obcházejí strašidelní psi a na poutníka číhá divoké adventní prase.

Až do nedávných dob se proto lidé uchylovali k nejrůznějším opatřením diktovaným opatrností, aby tyto bytosti udrželi co nejdále od svých příbytků a dvorů. Nejenže byla nad dvěřmi a okny upevňovány jedlové větve a jmelí a přinášeny různé oběti, ale domy a chlévy byly také pravidelně vykuřovány. Chudí a děti putovali v procesích po ulicích a házeli do oken hrách a fazole, v jiných končinách nadto nosili od dvora ke dvoru obraz Madony. Jak silně se však ale měl vliv duchů projevovat, ukazuje mnohokrát vyjádřené mínění, že děti narozené v adventním čase mohou vidět duchy. Patrně však také z toho důvodu bylo možno v těchto týdnech nalézat poklady a kouzelný proutek nabyl obzvlášť účinné moci, byl-li v prvním adventu o půlnoci zlomen na zemské hranici. Také sny adventních nedělí se údajně vyplňovaly a celá řada dnů v tomto čase měla být obzvláště vhodná k provádění věšteb týkajících se budoucnosti. Všeobecně se však doporušovalo chovat se v těchto týdnech co možná "nenápadně", aby nebyl vzbuzen hněv duchů. Svatby a jiné větší události měly být proto podle možnosti přesunuty, neboť, jak se říkávalo v Tyrolích: "advent je tu a dirndly (= ženský lidový kroj) v čudu."

 

 Afrodisiakum

Nedostatečná nebo vůbec chybějící mužská potence stejně jako ženská neplodnost patřily dříve k nejzávažnějším lidským selháním, pročež také vznikla spousta receptů, jak oba tyto problémy řešit. Nezřídka se k urdychlení anebo zesílení účinku používalo hned více afrodisiak zároveň, avšak účelu mohlo být dosaženo již jednotlivými zvířečími či rostlinnými "preparáty". Za mimořádně afrodisiakální pochopitelně platilo maso a další tělesné substance těch zvířat, která buď mají mnoho potomstva, jako třeba zajíci, anebo zvláště říjných, jako například osel. Tomu odpovídala představa, že vlna změkčená v oslím mléku podporuje plodnost a že, jak se věřilo v Horním Bavorsku, běhy zajíce skoleného v první březnový pátek pomáhají proti impotenci- ostatně právě tak jako v říjnu či v květnu snězené maso jelena.

Také koně nejsou podle lidové víry jak v první, tak v druhém případě bez užitku. Podle pomořanského názoru vzbuzuje koňský trus vypitý v kořalce mužskou potěhu, a v Mazursku léčivali ženskou neplodnost vodou, která stekla z huby hřebce poté, co se napil. Mezi afrodisiakální zvířata patřila rovněž prasata. Pár, který sní ledviny a jatra podsvinčete, odnošeného prasnicí jako jediného, bude podle dříve rozšířeného názoru "plodit děti bezpochyby".

Mezi ptáky to byl zaprvé kachny, jejichž maso probouzelo lásku, a pak přirozeně kohout. Ale také vejce se těšila pověsti vysoce účinného "posilujícího" pokrmu. Tak měla vejce slepic žijících bez kohouta zvítězit nad každou neplodností. Za afrodisiakum platí také ryba, stejně jako raci a šneci.

Existuje však rovněž nespočet rostlinných prostředků účinkujícíh proti impotenci a neplodnost. Zde je třeba jmenovat nejprve pelyněk, který vložen pod polštář, údajně vzbuzuje "necudné choutky" a který si ženy v touze po otěhotnění připevňovaly na stehna. Jako stejně dobrý prostředek proti impotenci byly v různých končinách Německa a Evropy doporučovány ve víně máčené listy a semena kopřiv, v octě vyluhovaná máta peprná, dále ořechy, pistácie, pepř, jasanová, lněná a fenyklová semena, baldrián, zázvor, česnek, řeřicha, mandle a další. Že pro znalce byl afrodisiakem také muškát a karafiát, dosvědčují následující verše z šestnáctého století:

"V zahrádce mých záletů

Tam dva stromečky stojí,

Jeden muškát ve květu

S ním hřebíček se pojí."

Hřebíček

 

Achát

Achát (neboli oční kámen, jak byl kvůli své podobnosti  se zornicí oka nazýván v Alpách) platil již v antice za obzvláště mocný kámen. Poněvadž neochraňoval jen před kouzly, nýbrž také před všemi druhy jedů, jak věřili především Anglosasové, a nadto ještě před úderem blesku, býval mnohde zasazen především do stříbra a nošen jako osobní amulet. Tím ale nejsou blahodárné účinky achátu ani zdaleka vyčerpány: měl také svého nositele uchránit před jakoukoliv nehodou, přinést mu vítězství v každé záleživosti a - jak věřili Švábové- rovněž pomáhat proti bolestem zubů. Položen pod jazyk tišil údajně žízeň, ukryt pod polštářem přinášel dobré sny. je to měsíční kámen, který lidem narozeným v červnu dopomáhá, jak se proslýchá, k dlouhému, šťastnému a zdravému životu.

                

 

 

 

 

Strom nikdy neodepře stín... ani tomu, kdo ho přišel porazit.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode