Jsou noci...

 

Jsou noci...
Jsou noci, kdy běžím lesy a vlčí mám smích...
Noci, kdy piju kapky Tvého světla na dlaních...
Jsou noci, kdy bloudím... Hledám...
Noci, kdy svých kostí na radu se ptám...
Ne, neptám se slovy...
Slova? Co ta poví?
Slova nejsou než prach,
Co při tanci ulpívá mi na patách...

Jsou noci, kdy jen pro Tebe zpívám...
Noci, kdy do stínů očima skřítků se dívám...
Jsou noci, kdy mám Tvůj oheň ve vlasech...
Noci, kdy tančím... Probouzím šepot ve stromech...
Dívám se... dívám, jak se měníš...
Jak u mých břehů v příboji pěníš...

Jsou noci, kdy chutnám jako třetí barva duhy...
Noci, kdy na louce zaplétám si do vlasů z Tvého světla stuhy...
Jsou noci, kdy v náručí mi rozkvétáš..
Noci, kdy se chvěju, když své prsty s mými proplétáš...
Máš v sobě kouzlo... Máš v sobě moc....
Zpíváš a Tvá je noc...

Jsou noci, kdy lovím a mám pařáty sov..
Noci, kdy v srdci tepe mi Tvůj nov...
Jsou noci, kdy v úplňku jiskříš v celé své kráse...
Noci, kdy dávno zapomenuté ožívá zase...
Tam ve tmě kdosi šeptá pod stromy...
Ve stínech má křídla zavíří... Vzduch prolomí...

Jsou noci, kdy lidi lákám ven a v Tvém světle mizím...
Noci, kdy do ticha promlouvám hlasem cizím...
Jsou noci, kdy vyvěráš jako pramen..
Noci, kdy plášť stahuješ si z ramen..
A tehdy Tebou tma hoří...
Tehdy i sama Noc se Tobě koří...

Jsou noci, kdy vítám cizince v Tvé říši...
Noci, kdy Tvé paprsky nabízím jim v číši...
Jsou noci, kdy nemám stání...
Noci, kdy vyzývám Tě k tanci, má Měsíční Paní...
Směješ se a přijímáš...
Směješ se a v divokém tanci mě objímáš...

Jsou noci, kdy jako víno opíjíš...
Jsou noci, kdy miluješ... A noci, kdy zabíjíš....
Jsou noci, kdy voním po perutích tažných ptáků...
Noci, kdy Tě volám a Ty přicházíš... Jako plamen noříš se z mraků..
Jsou noci, kdy jako Bohyně z temnot povstáváš...
A noci, kdy mým zrakům skrytá zůstáváš...
A přesto i když Tě mraky halí... Když Tě stíny kryjí...
Pokaždé stále stejně jitříš mou fantazii...

Na rtech mi náhle úsměv zahraje... Lehký a prchavý...
Jako když Tvé paprsky protnou soumrak šeravý..
Někdy za nocí takový úsměv víly mívají...
V té chvíli mé rty berou i dávají...
Ty rty mlčí a přece mluví...
Luna vědoucně se usmívá... Ona ví...
Dnes... Dnes v noci hledím k Tobě...
Dnes v noci zvláštní úsměv máme... My obě...

Prudce zavoníš, jak obloha zvečera vonívá...
A něco ve mě tu vůni zná...
Ach, ano... vzpomínám...
Někde hluboko v sobě světlo mám...
Dnes večer hledím k Tobě a má duše hoří i zebe...
Ach, ano vzpomínám... Tehdy... Tehdy, když padala jsem z nebe...

 

Strom nikdy neodepře stín... ani tomu, kdo ho přišel porazit.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode